Ty vole, já vstanu v 5, abych se učila. Učím se, pak zapnu kompa, abych se koukla na něco na wikipedii, abych pochopila Kyjevskou Rus. Neměla bych mít jako domovskou stránku facebook. Deset minut zabitých tam. Pak ještě Martinka musí pročíst všecky blogy, co zná, že? Aby byla ještě víc chytrá a tak. Všichni si stěžujou, že to zsv je úplně strašné, že je to horší, než děják a že to nejde naučit. Učila jsem se to tak čtvrt hoďky. Zvysoka na to kašlu, asi bych měla jít a mám zablokovanou zase krční páteř víc, než předtím. Nemůžu vůbec hýbat hlavou na pravou stranu, protože to děsně, děsně moc bolí. To zas bude Ivetečka nadávat, že mi musí masírovat krk.
Večer jsem málem neusla, protože jsem celá zalezlá pod peřinou hysterčila, že ty dnešní písemky poseru. Šla jsem si tedy pro mlíko. Maminečka mě dořvala, proč lezu po désáté večer pro mlíko a ještě boso. (NESNÁŠÍM PAPUČE!!) A pak začla ječet, že mi nikdo hlavu neurve, že jsem se učila, tak co. To mi fakt pomůže, když po mně tak řve.
Já si urvu hlavu, ty vole. Agrrrh. Jsem nejnérvóznější z nejnérvóznějších a je 5:30, takže se jdu učit, čau ve škole.





