Such a perfect day.

2. února 2010 v 15:02 | Martinečka |  Kec.
Nesnáším Šopku strašně moc. Protože ona je největší Jitka, kráva ze všech.
Protože je přece samozřejmost, že když říká "A příští hodinu vás vyzkouším z toho, co jsme tu dneska probírali", tak mě vyzkouší úplně z něčeho jiného (+učivo, které jsme ještě nebrali), dívá se na mě jak na největší piču ve vesmíru a ještě mi řekne "Ty ses na to ale úplně vykašlala" a dá mi pětku. Přitom Ivetečku zkoušela z toho, z čeho ji zkoušet měla a věděla jsem z toho cca 90% a protože kdybych byla asi v abecedě dříve, než Ivetečka, tak dostanu za tři aspoň a taky je blbá úplně, protože Ivet věděla skoro všecko a dala jí 2-. Tak. Jsem se včera nemusela vůbec učit, aspoň bych si nepřipadala tak ukřivděně. Tak to bychom měli.
Potřebuju tady maminečku, aby mi udělala horkou čokoládu, protože já si ji udělala sama a chutná úplně jinak a divně. Taky bych potřebovala tak aspoň deset dalších balení čokoládových bebe.
Dneska je celý den úplně divný.
Na facebooku mi chodí furt pozvání na nějaké valentýnské párty, což je další z pošahanin, které mě deptají.
Jo a kvůli Šopkové jsem taky musela obětovat svých 33korun a koupit si pralinky na nervy. Pomohlo to aspoň trochu, takže svůj úkol splnily. Jo a taky jsem si musela koupit kapesníčky na brečení v krabičce s úžasným designem za 23 korun, takže mi zbývá asi tak jen 40korun v drobných odhaduju. Musím dát zítra Kvášovi 50 korun, nevím, jak to udělám.
Nejhorší je, že m. ví, že jsem měla být zkoušená z ch., takže jí musím říct, jak to dopadlo, protože se bude ptát a až jí řeknu, že nejhůř, jak mohlo, tak mi určitě zakáže dancepoint a těch svých 1500 si vezme zase zpátky. Vidím to živě úplně. Takže nebude žádný trénink už nikdy a už se z toho nikdy nevytancuju a budu mít do konce života trauma z toho, že Šopková mi dala pětku, i když jsem se učila. To je život.

Bože, je to všechno vadnost nad vadnost tady. Nevím, jestli maminečce říct o té ch., nebo ne a nebo jí to říct až, když přijdu z tréninku a budu to mít zaplacené a tak. Agrrh.
There's no solution. Tak.

Jediné mé štěstí je fakt, že (Ještě nevím, co, ale musím něco vymyslet, aby ten článek nebyl celý pesimistický a tak.) mě Kuba poslechl a nenechá si narůst plnovous. (Vadnost, ale to je vedlejší.)

Ááá další štěstí. Moje nejlepší, nejúžasnější křeslo se konečně hojdá!! Jsem talent, fakt.
(Ivetečko, musíš to zítra, až u nás budeš na tři hodiny nakvartýrovaná vyzkoušet!)

Jo a nikdo si neváží toho, že jsem upřímná! Je to k pláči.
A Kamil je blbeček, protože do mě rýpal kvůli té chemie, že jsem úplně trapná a říkal něco ve smyslu, že to bylo úplně primitivní a, že snad, když mi řekne, že mě bude zkoušet z tabulky, tak se naučím i to všechno ostatní. Umí mě vytočit, no.

A ty by mi někdo mohl koupit. Sice nevím, kde se prodávají, protože jsem to vyhrabala z kompu, ale jsou úžasné. Jsem opravdová, nefalšovaná socka.

Myslím, že vyhoříme. Dycky zapálím milion svíček a tyčinku a zapomenu na to a pak to tu hoří (hned vedle papírů a tak) totálně nekontrolované a tak a budu mít prý rakovinu a kdo ví, co všecko.

Mám už jen 3 a půl hodiny na vymyšlení plánu.
Ááá hraje mi Always mé milované.
Fucking life.

║16:22║ Volala maminečka. Jestli dostanu další pětku nebo čtyřku, tak mám zaracha na půl roku. Krásné, opravdu krásné. Teď mi nezbývá, než se modlit, aby Kváš ztratil písemky ze zemáku nebo tak něco. A nejsem si jistá, jestli mě pustí večer na trénink, protože řekla "Takže večer asi nepůjdeš nikam." Takže jako nevím a asi mě tu jebne z toho.
No co už. Aspoň vyzkouším moje nové ekšn spešl kapesníčky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama